•   •   •   VÍCE O HOŘE ŘÍP   •   •   •

►   OBECNÉ

Hora Říp, v nadmořské výšce 456 m,  měla již podle našich nejstarších pověstí vždy značný význam pro osudy našeho národa. Dříve bezlesá kupa, jak ji známe z kreseb a obrazů ještě po polovině minulého století a podobala se současným vrchům v okolí Loun. Dříve zde rostl jen malý dubový háj, ale ten byl v roce 1848 vykácen vzbouřenými sedláky, jako výraz protestu proti pánům. Celá hora byla zalesněna až po roce 1879 majitelem Mořicem Lobkowiczem na popud hospodářského spolku v Roudnici nad Labem. 
Od roku 1143 patřila hora strahovskému klášteru, později se dostal do držení vladyků Ctinských.
Roku 1515 se Říp dostává opět do majetku strahovského kláštera, ale jen na krátko, protože už r. 1577 kupuje Mnetěš i s horou Říp Vilém z Rožmberka. Po jeho smrti se vdova Polyxena, roz. z Pernštejna, provdala za Vojtěcha Zdenka z Lobkovic. Tehdy přešel Říp do držení lobkowiczkého rodu. 
Vzhledem ke svému významu byla památná hora Říp s rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha dne 30.3.1962 prohlášena národní kulturní památkou se zvláštním režimem ochrany.

►   GEOLOGIE 

Dnešní podoba Řípu, stejně jako tvary krajiny celého širokého okolí se utvářely převážně v době třetihor. Tehdy poklesla jihovýchodní část Českého masivu asi o 600 metrů a vytvořila souvislý pás Krušných hor.
Téměř současně se zlomem propukla sopečná činnost, jejímž výsledkem byl vznik nového pohoří, dramaticky rozeklaného Českého středohoří.
Hora Říp je tvořena olivnickým sodolitickým meselinitem složeným z těchto minerálů: nefelin, amfibol, olivín, leucit, augit, magnetit a nosean. 
Objevují se zde magnetické anomálie díky obsahu magnetitu v čediči, což způsobuje i odchylky střelky na kompasu.

►   FLORA

Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les, z dalších dřevin se zde vyskytuje javor, borovice, jasan, buk, bříza a topol. Na několika holých místech se vyskytují vzácné druhy rostlin, jako např. locika vytrvalá, žlutý křivatec český, růže galská, skalník celokrajný a kosatec nízký. Vrchol je zalesněn a bez rozhledu. Dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

►   POVĚST O PRAOTCI ČECHOVI

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, se vryla významným dílem do historie českých pověstí a neodmyslitelně se vztahuje právě k hoře Říp. Dle této pověsti se zde usidlovali první Slované a končí tzv. střídání národů na našem území. Pověst se objevuje i v Dalimilově kronice a v 16. století ji rozvíjí i Václav Hájek z Libočan. Nám asi nejbližší pojetí této legendy zpracoval Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.

►   ZAJÍMAVOSTI

Jednou z největších událostí spjatých s horou Říp bylo velké shromáždění lidu – tábor svolaný 10. května 1868. Shromáždění se účastnilo přes 20 tisíc lidí.
Na celém shromáždění byla požadována samostatnost pro české království, rozpuštění nespravedlivě sestaveného českého sněmu, nové volby, ústava pro království české. Rezoluce byla nejcennější částí celého shromáždění.
Odpoledne, po krátké polední přestávce, navázala na tento tábor slavnost vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla v Praze.
Ohromný zástup lidu, více jak dvacet tisíc, odešel z místa konání tábora k cestě do Ctiněvse.
Základní kámen s jímkou pro uložení zakládacích listin byl ozdoben věnci s nápisy: VLAST A NÁROD, SVOBODA A PRÁVA a ROVNOST A BRATRSTVÍ.
Základní kámen byl naložen na valník a za nadšeného provolávání se průvod vydal do Prahy.
V čele průvodu jelo banderium na šedesáti bílých koních, za valníkem jela druhá část banderia o dvěstěčtyřiceti koních.
Řipský tábor, spolu se slavností vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla, se stal signálem k velkému českému národnímu hnutí v letech 1868 – 1871.

►   VYHLÍDKY

Díky svému zalesnění vzniklo na hoře několik vyhlídek do kraje. Na severní straně, po cestě za rotundou, je možné dojít na Roudnickou vyhlídku, která je propojena s výhledem na České středohoří. Na opačné, jižní straně, je výhled z Pražské vyhlídky. Malá, neoznačená vyhlídka je na západní straně a po hlavní přístupové cestě je Mělnická.

►   BOUMOVA TURISTICKÁ CHATA

Kromě rotundy je na vrcholu hory ještě další stavba, a to turistická chata. Tzv. Boumova turistická chata byla vystavena v roce 1909 stavitelem Brodským z Roudnice nad Labem. Nyní tento objekt slouží jako občerstvení.